Často kladené dotazy

1) Lze si vybudovat malou hráz v korytě vodního toku k zadržování vody pro účely zalévání sousedního pozemku?

- § 15 a 55 vodního zákona

Vodní toky jsou chráněny proti všem zásahům zvenčí - § 46 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vodní toky slouží odvádění povrchové vody z povodí vodního toku jeho korytem, k dotování nebo odvádění podzemních vod v území přilehlém k vodnímu toku, jsou zdrojem povrchové vody, zajišťují podmínky pro nakládání s vodami, plavbu a užívání k rekreačním účelům a mají také funkce ekologické, zajišťující vytváření podmínek pro vodní a na vodu vázané ekosystémy, ovlivňování mikroklimatu, spoluvytváření a ovlivňování charakteru krajiny - § 2, písm. e) vyhl. č. 178/2012 Sb.
Každý vodní tok má svého správce - § 48 vodního zákona - který je povinen zajišťovat, aby vodní toky nebyly ohrožovány. Ten také dozírá na to, aby nebyly překračovány zákazy uvedené v § 46 odst. 1 vodního zákona. Z toho plyne, že zasahovat do koryt vodních toků tím, že by v něm byla vybudována (i jen malá) hráz, je možné prakticky jen v případě, že by taková činnost byla povolena příslušným vodoprávním úřadem jako stavba – podle ustanovení § 15 vodního zákona v souladu s ustanovením § 46 odst. 2 vodního zákona. Kromě toho, téměř každé vzdouvání nebo akumulace vody v korytě vodního toku je nakládáním s vodami, které vyžaduje povolení příslušného vodoprávního úřadu - § 8 vodního zákona. V pochybnostech o tom, zda jde, v konkrétním případě, o vodní dílo rozhodne příslušný vodoprávní úřad, obvykle obecní úřad obce s rozšířenou pravomocí - § 55 odst. 4 vodního zákona. V pochybnostech o tom, zda konkrétní činnost je nakládáním s vodami, pro něž je třeba povolení příslušného vodoprávního úřadu, rozhodne příslušný vodoprávní úřad na úrovni krajského úřadu - § 107 odst. 1, písm. p) vodního zákona.
Bez povolení vodoprávního úřadu lze povrchovou vodu vodního toku tzv. obecně užívat - § 6 vodního zákona - tak, že bude nabíraná, např. konví, tj. bez použití zvláštního technického zařízení pokud je použita jen pro vlastní potřebu odběratele.
V ostatních případech lze odebírat povrchovou vodu z vodního toku pouze na základě povolení příslušného vodoprávního úřadu podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 vodního zákona nebo podle dřívějších předpisů - např. zák. č. 138/1973 Sb. - je-li tehdy vydané povolení k nakládání s vodami dosud platné.

 

2) Co je třeba ke stavbě studny pro potřeby fyzické osoby pro závlahu zahrady od správce vodního toku?

K povolení stavby studny pro potřeby fyzické osoby a povolení odběru podzemní vody z ní je třeba povolení vodoprávního úřadu - obecního úřadu příslušné obce s rozšířenou působností - § 8 odst. 1, písm. b) bod 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Pokud bude podána žádost o společné územní a stavební řízení, je třeba také stanovisko správce povodí - příloha č. 6 vyhl. č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Žádost o stanovisko správce povodí musí být podána písemně - nejlépe na úplně vyplněném formuláři podle této přílohy s vyjádřením osoby s odbornou způsobilostí podle zákona č. 62/1988 Sb. O geologických pracích a České geologické službě, ve znění pozdějších předpisů.
Řízení o povolení stavby studny a povolení k odběru podzemní vody je vždy společným řízením - § 9 odst. 5 vodního zákona.

 

3) Jaká jsou práva a povinnosti správce vodního toku k břehovým porostům na cizích pozemcích?

- § 49 odst. 1, písm. b) vodního zákona

Břehové porosty jsou definovány v § 2, písm. a) vyhlášky č. 178/2012 Sb., jako dřevinné porosty na břehu koryta vodního toku do 6 m u drobných vodních toků, do 8 m u významných vodních toků nebo do 10 m u významných vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými od břehové čáry, na pobřežních pozemcích podél koryta vodního toku na vnější straně břehové čáry nebo na pozemku, na kterém leží koryto vodního toku; to se nevztahuje na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Dřevinné porosty jsou součástí pozemků, na nichž se vyskytují - § 507 nového Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jsou proto vlastnictvím vlastníků těchto pozemků.
Jejich vlastníci mají k nim všechna práva a povinnosti omezené jen veřejnoprávními předpisy - např. § 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů nebo § 49 odst. 1, písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Z toho plyne, že správce vodního toku může zasahovat do břehových porostů - udržovat a odstraňovat je - jen tak, aby se nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok vody při povodni - § 47 odst. 2, písm. b) vodního zákona - a tak, aby nenarušovaly stabilitu koryta vodního toku - § 5, písm. d) vyhlášky č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. I po tomto zásahu zůstávají břehové porosty, případně materiál z nich, vlastnictvím jejich vlastníků.
Postup při zásazích do břehových porostů cizích vlastníků je upraven interními předpisy Povodí Vltavy, státní podnik. Ve všech ostatních případech správce vodního toku do břehových porostů cizích vlastníků zasahovat nesmí.
Všechna ostatní práva a povinnosti k dřevinnému porostu tvořícímu břehový porost mají jeho vlastníci.
Podle této právní úpravy není pro správce vodního toku rozhodující zdravotní a jiný stav těchto porostů, pokud netvoří překážku znemožňující plynulý odtok vody při povodni nebo neohrožují stabilitu koryta vodního toku.

 

4 ) Jaké jsou povinnosti vlastníků staveb při ochraně před povodněmi?

- § 85 vodního zákona

Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení povodním a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území - § 63 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. Každá fyzická nebo právnická osoba se před povodní chrání sama způsobem a měrou, kterou uzná za vhodnou vzhledem k míře nebezpečí povodně pro sebe a pro svůj majetek.Vlastníci staveb ve stanoveném záplavovém území - § 66 odst. 1 vodního zákona – jsou povinni zpracovat pro svou stavbu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce povodňový plán a předložit jej povodňovému orgánu obce k potvrzení souladu s povodňovým plánem obce - § 71 odst. 7 vodního zákona.
V pochybnostech o rozsahu této povinnosti, o povinnosti vlastníků pozemků nebo jiných staveb, zpracovat povodňový plán rozhodne v řízení zahájeném z moci úřední vodoprávní úřad – obecní úřad příslušné obce s rozšířenou působností - § 71 odst. 4 vodního zákona. Nesplnění této povinnosti je přestupkem podle § 121 odst. 2, písm. a) nebo podle § 125f odst. 2, písm. a) vodního zákona, za nějž může být uložena pokuta až do výše 100.000,- Kč.

 

5) Jaký je vztah správce vodního toku k funkcím vodního toku?

- § 47 odst. 2, písm. a) vodního zákona

Funkce vodního toku jsou definovány v § 2, písm. c) vyhlášky č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, jako odvádění povrchové vody z povodí vodního toku jeho korytem, dotování nebo odvádění podzemních vod v území přilehlém k vodnímu toku, dále funkce zdroje povrchové vody zajišťující podmínky pro nakládání s vodami, plavbu a užívání k rekreačním účelům a k funkci ekologické, zajišťující vytváření podmínek pro vodní a na vodu vázané ekosystémy, ovlivňování mikroklimatu, spoluvytváření a ovlivňování charakteru krajiny.
Správce vodního toku sám funkce vodního toku nezajišťuje ani neplní.
Správce vodního toku je však povinen plnit své povinnosti - § 47 vodního zákona, vyhl. č. 178/2012 Sb. - tak, aby byly funkce vodního toku zachovány. Ve svých vyjádřeních z pozice účastníka řízení podle vodního zákona, stavebního zákona a dalších je povinen chránit možnost, aby dotčený vodní tok mohl, v největší možné míře, plnit své funkce proti všem subjektům, které by svou činností mohly funkce vodního toku omezovat. Stejně tak postupuje i v případě svých vyjádření k havarijním a povodňovým plánům jiných osob.
Stejné povinnosti má i správce povodí ve svých stanoviskách vydávaných podle § 54 odst. 4 vodního zákona.