Vltavská vodní cesta

Vodní dílo Vraňany

tok : Vltava, říční km : 11,65

Jako poslední na Vltavě, před soutokem s Labem bylo v letech 1902 – 1905 postaveno vodní dílo Vraňany – Hořín. Celé vodní dílo tvoří souhrn jednotlivých staveb, které jsou součástí technicky složitého systému překonávající nejobtížnější úsek Vltavy pod Prahou.

Vodní dílo se skládá z jezu, plavebního kanálu, povodňové uzavírky, plavebních komor a od roku 2006 i malé vodní elektrárny. Jez s elektrárnou je z pravého břehu dostupný z obce Dědibaby a z levého břehu z obce Vraňany, povodňová uzavírka je umístěna ve Vraňanech, a plavební komory jsou umístěny v Hoříně. Na levém břehu nad jezem se odděluje uměle vybudovaný plavební kanál, který se vyhýbá všem úskalím říčního toku, je dlouhý přes 11 km a necelý kilometr před ústím do Labe jsou postaveny dvě plavební komory umístěné vedle sebe. Plavební komory mají rozměry 137,5 x 20 m a 73 x 11 m při šířce ohlaví 11,0 m. Plavební komory překonávají průměrný spád 8,5 m. Součástí plavebního kanálu je povodňová uzavírka, která je umístěna cca 0,8 km pod osou jezu, a která se uzavírá při zvýšených průtocích nad 450 m3/s a ochraňuje níže položené objekty a přilehlá území před velkými vodami a zabraňuje povodňovým škodám na vlastním plavebním kanále a plavebních komorách. Původní průjezdná šířka uzavírky byla 12,0 m, nově vybudovaná uzavírka (vystavěná v letech 2005 – 2006) má průjezdnou šířku 20 m a její výška je dimenzována na hladinu stoleté vody (Q100).

Jez ve Vraňanech byl postaven v říčním km 11,65 Vltavy v roce 1902 - 1905, byl původně hradlový a skládal se ze dvou polí. Základem jezu byly slupice, o něž se opírala dřevěná hradla. Výška hladiny nad jezem a průtok přes jez se reguloval vyjímáním či doplňováním hradel. Při velkých vodách a pravidelně v zimním období byla všechna hradla odstraněna a slupice položeny do dna. Součástí vlastního jezu byla i malá plavební komora s užitnými rozměry 60 x 8 x 2,5 m a vorová propust délky cca 230 m a šířky 12 m se 14 stupni ukončená Bazikovými zdrhly. Vzhledem k namáhavé, časově náročné, mnohdy i nebezpečné manipulaci a technické zastaralosti bylo přikročeno k rekonstrukci celého jezu. V letech 1973 -1984 byl kompletně přestaven na jez pohyblivý klapkový, modernizace byla ukončena v roce 1986. Rekonstrukce zahrnovala přestavbu jezových polí včetně podjezí a jezových pilířů, výstavbu nového velína a montáž nového technologického zařízení.

Nový jez je o třech polích s hradící konstrukcí tvořenou pohyblivými ocelovými klapkami. Ocelové klapky jsou duté, mají hradící výšku 3,3 m a jsou zespoda podpírány dvojicí hydromotorů. Rekonstrukcí jezu byl ukončen provoz plavební komory a vorové propusti u pravého břehu a demontováno jejich hradící zařízení. Vzdutí zasahuje 6,51 km k vodnímu dílu Miřejovice.  Provozní hladina ve zdrži je 164,10 m.n.m., spád jezu 3,4 m a celková zatopená plocha 72 tis. ha.

Stavba malé vodní elektrárny Vraňany byla zahájena v září 2004 a dokončena v červnu 2006. Vlastní budova je umístěna pod bývalou plavební komorou těsně vedle stávajícího pravobřežního pilíře jezu. Původní plavební komora je využita jako přívodní kanál na malou vodní elektrárnu a vorová propust je zasypána a slouží jako manipulační plocha. Budova elektrárny je vybudována jako vodotěsná železobetonová polorámová konstrukce chráněná proti zatopení při Q100.V elektrárně je osazena jedna horizontální přímoproudá Kaplanova turbina v provedení Pit s průměrem oběžného kola D = 3 350 mm. Hltnost turbiny je 80 m3/s, provozní spád H = 1,4 – 4,2 m a instalovaný výkon Pi = 2 750 kW. Součástí stavby MVE bylo i vybudování nového štěrbinového rybího přechodu pro lososovité ryby. Celková délka rybího přechodu je cca 80 m s podélným sklonem 10 %, rybí přechod má dvě odpočívající nádržky délky 9 m s vodorovným dnem. Vnitřní šířka žlabu je 1,8 m a hloubka vody je 1,1 - 1,4 m. Rozdíl výškové úrovně jednotlivých přepážek a současně rozdíl hladin na štěrbinách činí 30 cm.

Hlavním účelem jezu Vraňany je vzdouvat vodu pro plavební kanál Vraňany - Hořín a tím splavit úsek mezi Miřejovicemi a Mělníkem. Dále je jezová zdrž využívána pro odběry vody, individuální rekreaci, sportovní plavbu a rybaření.